Získejte vždy aktuální informace o akcích

ať už vám nikdy nic neunikne!

Chci bonus navíc

mandalu zdarma e-mailem a info ze světa mandal
9 + 11 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.

Hodnota ženství v Evropě

Zveřejněno 4. 12. 2014 v kategorii K zamyšlení

Odvěké usilování žen o rovná práva s muži vede ženy k tomu, aby se snažily dokázat, že se mužům vyrovnají. Je zvláštní, že se v tomto trendu posledních dvou století neobjevuje ve stejné míře snaha mužů vyrovnat se ženám.

Život nám jednoznačně ukazuje, že ženská „životní síla“ je silnější: žena dokáže ve svém těle vytvořit nový život a v době kojení mu dodávat ze svého těla vše, co potřebuje ke svému vývoji a růstu. Podle všech statistik podléhají ženy méně infarktům, rakovině plic a některým psychiatrickým poruchám; přitom přežívají v průměru o 7 let déle, než muži....

Fyziologové došli k závěru, že ženy lépe zvládají dlouhodobou stresovou zátěž. Z každodenních zkušeností víme, že žena dnešní doby, která chce vykonávat stejné zaměstnání a zastávat společenské postavení jako muž, musí být lepší a výkonnější, než on.

Snahy o rovná práva obou pohlaví se v Evropě označují jako „genderová problematika“ a v mnoha materiálech EU je jim věnována mimořádná pozornost. Znamená to, že žena stále musí o něco bojovat? Že stále musí obhajovat dosažené pozice?

Jak vypadá dnešní obraz ženy?

Mnohé klasické pohádky a příběhy zpravidla obrážejí stereotypní role ženy a muže. Dívky jsou prezentovány jako krásné, sladké a naivní, přizpůsobivé a závislé, zatímco chlapci jsou typicky popisování jako silní, milující dobrodružství, nezávislí a přímo jednající. Muži mají zpravidla role bojovníků, dobrodruhů a zachránců, zatímco ženy ve svých pasivních rolích jsou matky, pečovatelky nebo princezny potřebující záchranu. Ženy často dosahují svých cílů díky tomu, že jim ostatní pomáhají, zatímco muži dosahují cílů díky své osobnosti a síle. V poslední dekádě nám tvůrci televizních seriálů ukazují ženy v rolích agentek a detektivek, které nebojácně riskují své životy v boji se zločinci, tvrdých a prohnaných manažerek, vypočítavých milenek. Dívky se ve zvýšené míře zajímají o boj a válku. Na vytváření obrazu ideální ženy se rovněž významně podílejí módní návrháři a producenti kosmetiky. Nic z toho neodpovídá potřebám zaměstnané ženy – matky, hospodyně i milenky, učitelky, lékařky nebo dokonce političky.

Co Evropa dluží ženám?

Ženy dokážou nejen citlivěji reagovat, ale díky své přirozené intuici také - jakoby nepochopitelně - leccos předem odhadnout. Na tyto svoje schopnosti ženy v historii těžce doplatily. Po tři století byly v Evropě systematicky vyhlazovány moudré ženy. Extrémní odhady uvádějí, že bylo krutě mučeno, pověšeno nebo upáleno několik milionů žen všeho věku. I když jiné statistiky tento odhad považují za přehnaný, uvádějí pouze statisíce a připomínají, že mezi upálenými bylo i mnoho mužů, nebyl tento „misogynní holokaust“ dodnes plně objasněn ani odčiněn. Na mnoha místech Evropy probíhal hon na čarodějnice, kdy žena byla považována za nástroj satana a muž byl hlavou domácnosti. Z historie také víme, jak těžký a často krutý byl i osud evropských královen. Ženám bylo po staletí upíráno právo na vzdělání.

Můžeme si být rovni, ale jsme odlišní

Je tedy dobré si uvědomit, že muž a žena jsou jiní jak v biologii svého těla, tak v činnosti svojí duše. Mužství a ženství je ve všech kulturách vnímáno jako dva protipóly, které se vzájemně přitahují a mají pro svět fundamentální význam. Zdá se však, že stále neumíme žít ve vztazích, které zachovávají naší přirozenou odlišnost a přitom jsou na všech úrovních bytí rovnocenné. V průběhu vývoje moderní a postmoderní společnosti jsme svědky nepochopení této základní biologické přirozenosti, které se projevuje ve fenoménech feminismu, stanovování „kvót“ v zastoupení mužů a žen nebo v nejnovějším hesle „genderové rovnosti“. Genderová rovnost byla jednou z významných kapitol přípravy vstupu nových zemí do EU. Jako koordinátorka jednoho biologického projektu pro EU jsem s podivem zjistila, že v organizacích ze zemí „východního“ bloku je zastoupení žen-vědkyň rovnocenné se zastoupením mužů, zatímco v zemích západní Evropy se pohybovalo mezi 20-30%. Naše generace – vzhledem k vysoké zaměstnanosti žen – žila v prostředí jistého formálního zrovnoprávnění obou pohlaví. Zdrojem naší nespokojenosti a nerovnosti však byl silný pocit nerovnoprávnosti při dělbě práce v oblasti „neplacené práce“ – péče o rodinu. Na ženy doma čekala druhá směna, zatímco muži mohli věnovat více času jak své práci, tak svému odpočinku a zábavě.