Získejte vždy aktuální informace o akcích

ať už vám nikdy nic neunikne!

Chci bonus navíc

mandalu zdarma e-mailem a info ze světa mandal
15 + 4 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.

Knižní hladomor aneb jste líní si přečíst i tento článek?

Zveřejněno 22. 2. 2012 v kategorii K zamyšlení

Taky máte doma kvanta knih a jediné, na co se zmůžete, je, že z nich občas setřete prach? Stavíte se v knihovně naberete, co unesete a po několika prodlouženích je opět bez otevření vrátíte? Rádi chodíte do knihkupectví a listujete kuchařkami a cestopisy, a nakonec si alespoň jednu knihu zařadíte do zaprášené police?

 

Co nás vlastně odrazuje od čtení knih? Je to čas, lenost nebo nemoc doby? Já osobně jsem velký knihomol a knihovny či knihkupectví zbožňuju. Všude velké množství zajímavých knih s krásnými přebaly a obrázky. Někdy se do čtení musím nutit, protože nade mnou visí ukazovák z knihovny. Ale jak se dám do čtení, tak mám problém přestat, tedy pokud to není nějaká opravdu velmi nudná publikace, kdy každou větu musím číst třikrát. Knihy mi dávají hodně, ať už populárně naučné, na kterých v poslední době ujíždím ve velkém množství, a nebo beletrie. Co tedy konkuruje knihám na tolik, že je lidé nechají ležet v poličce dlouhé roky?

Televize, internet, počítačové hry a samozřejmě filmy. Přijdeme unavení z práce a první, co většina udělá, je, že zapne televizi. Všimli jste si jak jste někdy líní si přečíst i článek na internetu? Musíte se velmi nutit, ale mnohem raději přečtete poutavý titulek podíváte se na fotky pod ním. A teď opět narážím na velký problém a to je představivost. Pro náš mozek je mnohem jednodušší, když obraz vidí, než když si k textu či vyprávění má udělat vizuální představu sám. A to moderního člověka nebaví. V dnešním světě super technik 3D a 4D vizualizací či 5.1 zvuku, který Vás vtáhne do děje na tolik, že málem zapomenete, že se neplavíte po lodi, ale sedíte v obýváku.

Vlastním knihu o 722 stranách a čtu ji velmi pomalu, jelikož si ji vychutnávám a taky na ni nemám vždy náladu. Teď jste se zřejmě zděsili, že jsem se zbláznila, protože čtu slovník nebo či co. Neděste se počtu stran a vezměte si, že když přečtete 3 knihy o dvě stě čtyřiceti stranách, tak jsme na tom úplně stejně. Dostali jsme se k dalšímu odstrašujícímu bodu, tloušťce knih. Je zajímavé, že vydržíte sedět u tříhodinového filmu a bojíte se i 300 stránkové publikace. Chápu, že když se jedná o skripta nebo jinou vědeckou publikaci, je úzko každému. Ale zažili jste ten pocit, když se zanoříte do napínavého příběhu, dočtete se na konec a pak marně hledáte další stránky? Prožíváte události hrdinů válečných románů a rozčilujete se nad nespravedlivým rozhodnutím záporných postav? Ne? Tak je na čase to prožít. Protože je něco úžasného, vytvořit si v hlavě mapu zcela nového světa, jako když se Vám zdá sen. Je to tak reálné a při tom se Vám to jen zdá.

Závěrem bych chtěla říct, že nejde o to, abyste knihu přečetli za dva dny, abyste měli načtené všechny světoznámé autory a nazpaměť uměli pasáže ze Shakespeara (nejsme v Americe). Čtení je vášeň a ne závod. Důležité je, co Vám kniha dá, jaký ve Vás zanechá otisk. A je jedno, zda ujíždíte na poezii či próze. Hlavní je, že Vás to baví, naplňuje a máte oporu do svého života. Jelikož mnoho hrdinů z knih je jako my. Knihy píšou lidi lidem a situace, které zažili přenáší na postavy, proto se v nich tak často najdeme. A mně se stává, že díky tomu si uvědomím, že to, co se stalo mně, se děje i jiným, že to prožívají stejně, a že jsem tedy relativně normální :).

Neběhejte zmateně po knihovně či knihkupectví s úkolem sehnat co nejvíce duchaplných knih, neděste tím knihovníky. Zeptejte se sami sebe proč nečtete, a co byste vlastně číst chtěli. A ty správné knihy Vám pak „sami skočí do ruky“. Obohacujte stále svůj život, stačí k tomu pár stránek.

Ještě stále chcete strávit celý život před televizí? A co se se mnou podělit o Vaše zážitky z knih, máte tu odvahu?