Návraty z cest

Zveřejněno 16. 7. 2017 v kategorii K zamyšlení

S manželem hodně cestujeme a alespoň jednou ročně odjíždíme na delší dobu - 3 až 4 týdny. Jiný kraj, jiný mrav. Pokud vyjedete za hranice Evropy, zjistíte, že se v naší malebné české kotlině nemáme zdaleka špatně, ale že jsou i zvyklosti, na které si snadno a rychle zvyknete a pak vám doma chybí.

Pokud jste pořád jen doma, snadno dojdete při sledování zpráv a rozhovorů v hospodě k závěru, že jediné, co můžete se svým životem udělat je, co nejrychleji emigrovat co nejdál nebo trpět. Někdy ale stačí popojet do jiné vesnice, někdy do jiného státu a vše se náhle změní.

Když se pak vydáte dokonce mimo Evropu, brzy zjistíte, že něco jako dostupná kvalitní (ano, to myslím tu naši) lékařská péče, rodičovská dovolená nebo všude dostupný internet zdaleka nejsou samozřejmostí. A to se můžete vydat i do zcela "civilizovaných" krajin, jakými jsou Austrálie nebo Amerika.

Ráda sleduji lidi, krajinu i naší kulturu během návratu z cest. Možná mi nebudete věřit, ale když jste měsíc v jiné kultuře a jiném “časoprostoru”, můžete zažít něco jako malý kulturní šok při návratu do vlasti. Najednou totiž vidíte věci, kterých si jinak nevšimnete, protože vám připadají natolik běžné, že unikají vaší pozornosti.

Odlišnosti kultur

Najednou vidíte zvláštnosti naší společnosti a to, čím se odlišujeme od zbytku světa. Na malou chvilku vidíte své spoluobčany třeba očima Novozélanďana, který prostě nechápe, že řada z nás žije v paneláku a v jiné části města (někdy i dál) vlastní zahradu (ta je součástí něčeho, čemu říkáme zahrádkářská kolonie) a tam se snažíme pěstovat vlastní ovoce a zeleninu. To, že míváme taky chatu, kde si děláme sami od opravy střechy až po elektřinu jsem ani nezmiňovala.

Američan zase nepochopil, že máme zahrady i jen užitkové a mnohdy dokonce ve venkovském stylu, bez golfových trávníků a pečlivě ostříhaných okrasných keřů. Francouzi se divili, že chceme rozpočítávat útratu podle objednaných položek, když se řeklo, že budeme platit zvlášť. Jejich sečtení útraty a vydělení počtem lidí sedících u stolu se zdálo praktické a rychlé, ale u nás asi neaplikovatelné. Stejně rychle jako na sdílení útraty v hospodě si zvyknete na Hawaji na všudypřítomnou důvěru, bezpečí a nezamykání dveří nebo v Japonsku na včas jezdící vlaky a úhledné fronty na peróně.

 

Taxi
Silnice
Hula show

Co zaujalo při cestování vás?