Získejte vždy aktuální informace o akcích

ať už vám nikdy nic neunikne!

Chci bonus navíc

mandalu zdarma e-mailem a info ze světa mandal
2 + 0 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.

O úctě

Zveřejněno 20. 9. 2012 v kategorii K zamyšlení

Úcta k druhému člověku, úcta k jiné kultuře, úcta k bytostem přírody, úcta k moudrosti dětí, úcta k nesčetným možnostem Vesmíru. Nevím, jak jsem k tomu přišel, ale je to téma, které mi často vyvstává na mysli, když pozoruji život kolem sebe. Hodně mi pomohly dlouhodobé pobyty v zahraničí, kde jsem se učil chápat, proč se některé věci dělají tak či onak, proč si lidé něco myslí, proč něčemu věří a něčemu jinému ne. Pomohl mi i můj otec, který mě vedl k přemýšlení o smyslu, zaměřování se na podstatu problémů a hledání skrytých souvislostí.

Pátrání po smyslu a setkání s různými kulturami mě přivedlo k tomu, že daleko Pokud se často díváme stejným směrem, vytváříme si návyk, stereotyp. Stereotypy podporují i lidé v okolí se stejným kulturním zázemím. V některé kultuře je např. normální, že lidé chodí od devíti do pěti do práce nebo že všichni mají auto, nebo že používají splachovací záchody, nebo… Vidíte to všude kolem, je to normální a normální = správné. Tak nějak to podvědomě přijímáme, i když to nemá opravdovou logiku. To, že něco dělá hodně lidí, neznamená, že je to správné.

Úcta k bytostem přírody? To je například schopnost podívat se na krajinu kolem sebe tak, jako by její účel nebyl sloužit člověku, naplňovat jeho hospodářské potřeby. Strom zkrátka je – mladý i starý si zaslouží úctu, protože je. „Normální“ je starý strom pořezat a vysadit nový, který bude více plodit. Ale nepřipadá nám normální „odstraňovat“ důchodce, když už jsou slabí. Může si strom zasloužit stejnou úctu jako člověk? Nebo aspoň půl úcty? Můžeme mu uznat právo na existenci a neposuzovat jej jen podle toho, jak moc se nám líbí a co nám dává? (A stejný postoj uplatnit i jinde?)

Uvedl jsem několik příkladů, aby bylo jasné, jak to myslím. Oblastí, kde lze projevit úctu, je samozřejmě mnohem více. Tím základním pro mě, je naše schopnost připustit, že něco nevíme. Že něco může být jinak, než jak si myslíme, i když jsme o tom přesvědčeni. Neboť naše přesvědčení se stává našim omezením. Myslím, že žijeme v době, kdy bychom měli právě naše přesvědčení, postoje, názory zkoumat a podrobovat otázkám po jejich platnosti a správnosti.

Zkusme více pozorovat, naslouchat a připouštět nové možnosti.