Živa, bohyně léta

Zveřejněno 11. 11. 2014 v kategorii Slovanští bohové

Živa je bohyně léta, bohyně země, úrody, sytosti a hojnosti, věčná družka boha Velese, krále času a vládce podsvětí. Živu si můžeme představit jako krásnou zralou ženu s letními květy a klasy v náručí.

Tato kytice je voňavá, užitečná a trvanlivá. Klas v jejím náručí je naplněním celoročního úsilí přírody, poskytuje obživu, ale také dává smysl rolníkově práci. Je žádostivou bohyní, která ví, jak je smrt spojená s pokračováním života.

Živa jako bohyně matka a hospodyně darovala lidem umění obdělávat půdu, orat, sít a žnout a poradila jim, jak mají zrno uchovávat na další rok. Spolu se svým manželem nás tak učí jak hospodařit. 

Živa patří k Velesovi

Živa jako symbol života je věčná družkou boha Velese, krále času a vládce podsvětí. Ten nás naučil měřit čas, pást stáda a starat se o ně. Živa s Velesem jsem ukázkou spokojeného, vyrovnaného a funkčního manželství.

Žena s převahou Živy

Bohyně Živa je stabilní, usměvavá bohyně matka. A taková je i žena s převahou této bohyně. Je mateřská, podporující, samostatná, praktická, zručná, všestranná a realistická. Lidé ji proto mají v úctě a často k ní chodí pro radu, kterou dostanou. Připomíná pohádkovou bábu kořenářku, léčitelku nebo vědmu.

 Literatura:

Ivan Hudec: Báje a mýty starých slovanů, Slovart, 1994
Irena Šindlářová, Josef Růžička: Báje a mýty starých slovanů, Fontána, 2003
Zuzana Řezáčová Lukášková: Bohové a bohyně v nás, Zoner 2016