Mandaly dle posvátné geometrie

Bod znázorňuje Boha, který nemá ani rozměr, ani místo a přece z něj vzniká celý náš svět. Z bodu vzniká pohybem do všech směrů kruh či koule, jež stále obsahují vše, jsou stále jednotou. Jsou symbolem prvního pohybu, samotného velkého třesku a jsou první dokonalou mandalou.

První den stvoření  vzniká po vytvoření druhého stejného jehož střed leží na obvodu kruhu prvního kruhu Vesica Piscis. Je to první tvar vesmíru, expanze reality do duality, první protnutí, prolnutí dvojího, lůno Univerza, spojení mužského a ženského, boha a bohyně.

Pohybem druhého dne stvoření vzniká na hranici nově stvořeného (hraniční kruh vesicy piscis) třetí kruh. Vzniká tak geometrický základ pro čtyřstěn.

S každým dalším pohybem a nově vytvořeným kruhem, vzniká obrovské množství nových informací a nových tvůrčích vzorců. Tvorba pokračuje stejnými pohyby vždy v nově vzniklém průsečíku až do vytvoření „Zárodku života“. Během šesti dnů stvoření tak vzniká prvních sedm kruhů (bůh a šest dní stvoření), které znázorňují šest dní stvoření po nichž bůh odpočíval.

Doplněním dalších kruhů k zárodku života vzniká obrazec, který nazýváme „Semeno života“. V semeni je schovaný již celý kabalistický „Strom života“ se všemi svými obrazci Strom – Květy – Ovoce – Semeno – Strom.

Pokračováním ve stejném pohybu tvoření expanduje stvořenéo další dimenzi a vzniká tak symbol který je nazýván „Květem života“. Ten obsahuje sedm celých kruhů, které se vzájemně dotýkají. Je to posvátný symbole zobrazovaný v mnoha náboženstvích a v architektuře mnoha národů. Můžeme ho najít jako vzor ve vitrážových oknech, jako prvek na oltářích, hrobkách, ale také jako ochranný symbol na předmětech denní potřeby. Jeho nadčasovost a prastarost dokládá i to, že je k nalezení už i u tzv. „primitivních“ národů. „Květ života“ bývá ve svém zobrazení ohraničen dvěma kruhy. Víc po dlouhá tisíciletí nebylo zobrazováno...

Zdroj: Prastaré tajemství květu života, Drunvalo Melchidezek, Pragma 2008