Jak správně pracovat s mandalou?

Najděte si hodinu až dvě sami pro sebe. Kromě času ale budete potřebovat i příjemný prostor. Takže si pro sebe vymezte časoprostor, ve kterém se cítíte bezpečně a ve kterém vás nikdo nebude rušit. Vypněte mobilní telefon, uvařte si čaj, zapalte si aromalampičku, pusťte tichou meditační hudbu, nasypte si do mističky oblíbené sušené ovoce a vedle předlohy mandaly nebo bílého papíru si položte měkké pastelky (jedny z nejlepších jsou pastelky Omega). No a nebo si prostě kdekoli sedněte a začněte…

Vyberte si mandalovou předlohu, která vás nějak osloví. I čistý papír s kruhem (nebo bez něj) může být takovou předlohou! Vyberte si směr, kterým budete při malování postupovat – od středu ke kraji, nebo od kraje ke středu. Pokud je to jen trochu možné, dodržujte ho pak po celou dobu tvoření. Dosáhnete tím zklidnění své mysli, která jinak ustavičně těká z jednoho podnětu na druhý.

Než začnete s kreslením, trochu se nalaďte. Zavřete si oči, uvědomte si celé tělo a v duchu se zeptejte sami sebe „jak mi je?“ a „co teď potřebuji?“ Své odpovědi si zapamatujte. Náladu pak vložte do barev a tvarů vaší mandaly. Barvy vybírejte stejným způsobem, jako jste vybírali mandalu – nepřemýšlejte, jestli se k sobě hodí, jestli se vám líbí apod. ("hodnocení" si necháme až na závěr). Prostě barvy berte a kreslete! Při práci se soustřeďte na hrot pastelky, poslouchejte jak šustí po papíře, sledujte, co se odehrává ve vašem nitru, jaké se objevují pocity…

Pamatujte, že nejde o výsledek, ale o proces tvoření. To je asi na celé věci to nejtěžší. Při kreslení mandal totiž platí jedno pravidlo: čím více se budete snažit, tím to bude horší a tím méně budete se svým výsledkem spokojeni.

Aby se vám lépe tvořilo, pusťte si audio nahrávku s instrukcí jak na mandalu.

Po dokončení práce se na svou mandalu podívejte jako na celek. Možná si i trochu poodstupte a zeptejte se: „jak na mě má mandala působí?“ nebo „líbí se mi?“, „co mi chce říct?“ Stejně jako na začátku si můžete svůj pocit pojmenovat a porovnat ho s pocitem před začátkem tvoření.

Než ukončíte svou práci a mandalu uložíte do šuplíku, zavřete si na okamžik oči a „podívejte se“, jaký pro vás čas s mandalou vlastně byl. Jak snadno se vám vaše mandala hledala? Jaké jste zvolili barvy, tvary? Rušilo vás něco? Jaké pocity jste měli během práce? Na úplný závěr si mandalu pojmenujte. Dejte jí název, který bude obsahovat náladu, proces tvoření nebo váš výsledný dojem. Název i s datumem si poznačte na zadní stranu mandaly – budete se pak moct kdykoli, kdy budete chtít, k pocitům vrátit a dál s nimi pracovat.

Někdy může být prospěšné mandalu pár dní pozorovat, nechat ji na sebe působit, někdy může mít stejný efekt její zničení (roztrhání, spálení…). Třeba tibetští mniši věří, že energie mandaly je uvolněna ve chvíli, kdy je mandala dokončena a hotovou mandalu nechají rozfoukat větrem nebo její barevný písek nasypou do řeky. Některé mandaly naopak slouží jako dvojrozměrné předlohy k pravé mandale, která vzniká při meditaci v našem vnitřním světě a dává nám možnost pochopit řád světa. A některé mandaly pomáhají a to může i ta vaše!

Naskenujte svou mandalu a nahrajte ji do galerie k projektu Mandala dětem. Když bude vybraná, dostane se na výstavu i do mandalového kalendáře. A z vás se stane umělec, který pomáhá dětem bez rodin postavit se na vlastní nohy!