Jedenáctka je jakýmsi vysvobozením ze strašné paralýzy
předchozí fáze. Je v ní
mnoho pohybu, který ale nebývá moc příjemný, protože máme pocit, že se není čeho chytit.
Všechno, co doteď vytvářelo naše jistoty,
se někam ztrácí, padá do propadliště dějin
a jedinou naší jistotou je pohyb.
Tančete!
Jediná rovnováha, která je možná, je dynamická rovnováha tanečníka, který přechází mezi jednotlivými kroky tak, že nikdy nespadne. Jeho těžiště pluje prostorem a vytváří krásný tanec, který jednou ustane. Teď je ale vše v pohybu a zdá se, že nezůstává kámen na kameni.
Nechte spadnout všechno nestabilní
Jedenáctý měsíc v roce je listopad, nebo také láskopad, jak zpívají Chinaski. Tedy měsíc, kdy padá listí. Padá to, co už není potřeba. Padá to, co už dosloužilo a to, co v následujícím období nebude potřeba. Jděte se projít do přírody a dopřejte si šoupání nohou v barevném spadaném listí. Je v tom určitá krása a úleva.
Tarot má pro toto dění krásný symbol – symbol hroutící se věže. Ta padá a strhává s sebou vše okolo. Protože se bojíme pádu, snažíme se mu za každou cenu zabránit a podpíráme naši kymácející se věž až do vyčerpání sil. Když necháme věž spadnout, pocítíme v první chvíli strach, smutek, zoufalství a beznaděj.
Přijde ale také velká úleva, protože konečnost je děsivá a bolestná, ale svou podstatou také úlevná. Spolu s hroutícím se řádem můžeme opustit vše co nám nevyhovuje. Můžeme nechat temnotu a destrukci prostoupit i tam, kam by sama neměla přístup a připravit se na nový začátek. Proč v dalším roce nezačít na zelené louce, která je bez kostlivců ve skříni?
Potřebuju s tím pomoci
