Proč cvičit jógu

Autor: , zveřejněno 17. 2. 2016

Poprvé jsem se s jógou setkala při hodině tělocviku na VŠB-TU v téměř 20 letech. Z první hodiny si pamatuji už jenom své tělo na karimatce v pozici mrtvoly. Byl to pro mě úžasný pocit kontrolovaného, pomalého, vědomého uvolnění, které nabízím i vám. Přijďte to zažít!

Když cvičím, více si všímám svého těla, vím, co a proč dělám. Sleduji, jak se tělo cítí před a po ásanách (pozicích), jak se protahuje, posilňuje, uvolňuje a regeneruje skrze můj dech. A podobné je to i s mou myslí. Při józe zastavuji neklid mé mysli. Je tu jen mé tělo, můj dech a vědomá pozornost obojího. Mé pocity, má vizualizace fyzického těla uvnitř, ale nic, vůbec nic z vnějšku. Je to čas strávený jen sama se sebou, i když je nás v tělocvičně třeba dvacet. Je to můj čas a pozornost, kterou dávám sama sobě.

Jóga mě plní čerstvou energií, dobrým pocitem. Přímo cítím napojení na všechno kolem mě, možná pocit nastolení jednoty těla a duše, a pak nějak vím, že život má smysl a je krásný.

Jak říká Zdeňka Jordánová, naše tělo je obrazem naší duše. Naše tělo je symbol našeho myšlení a našich postojů. Jak zacházíme se sebou, se svým tělem, stejně tak zacházíme i se světem kolem. A ono to funguje i obráceně. Protahuji svá ramena, otvírám hrudník a přichází více otevřenosti a sebevědomí.

Jestli jsem vás nalákala na to zkusit si jógu a procítit jak to máte vy při cvičení, můžete přijít si zacvičit na mé hodiny jógy, či na kterékoliv jiné. Jste vítaní, stačí se jen rozhodnout a přijít.

Namasté!

Přijďte to také zažít

Autor článku

Eva Hradílková

lektorka jógy zdravého pohybu a vědomého dechu

Podobné články

Oslava dobrovolnictví

Letošní nominace na cenu Křesadlo byla pro Zuzku velkou poctou. Ne proto, že by šla „bojovat o první místo“, ale proto, že se ocitla mezi lidmi, kteří dělají dobro pro ostatní se stejnou oddaností a tichou vytrvalostí, jakou do své práce vkládá ona.

Číst dál

Nový příběh na stezce sv. Antoníčka

Někdy stačí maličkost, aby se obyčejná cesta proměnila v chvíli, která pohladí. Třeba jen nečekaná mandala z listí na mechu. Nebo rozesmáté dřevěné zvířátko ukryté mezi stromy. I malý dotek krásy dokáže zpomalit krok a připomenout, že svět kolem nás je dobré místo.

Číst dál