Dostala jsem se do spárů Moreny

Možná to taky znáte. Ten pocit, kdy procházíte bytem a najednou vám vadí ta krabice co tu leží už měsíc a kočky si s ní hrají, protože ji nikdo nevyhodil. Už týden pohozená ponožka vedle postele a kupa papírů na stole.

“Do teď ti to nevadilo. Stalo se něco?”
“Ne, ale teď to prostě MUSÍ pryč!”

Tak přesně s tímhle pocitem jsem se ráno prošla bytem. Věděla jsem, že jsem se dostala pod nadvládu bohyně zimy Moreny. A Morena ve mně potřebuje všechno staré, nepotřebné a ležící na špatném místě vyhodit, přeuspořádat a uklidit. Je dokonalá puntičkářka a já s ní. Nikdy nemám tak naklizený byt, jako když mám své dny. Jsem popudlivá, to je pravda, ale to blaho, když se dostane všechno na své místo!

Takže dneska si dopřeju ten luxus a nechám Morenu se vyřádit. Je pak méně nevrlá (a já s ní, samozřejmě). Průvan v šatníku se hodí - za chvíli je přece bazárek a není nic lepšího než to, co už jsem rok neměla na sobě, vyměnit za nové šik kousky. Dávám vše do pytle a hned 18.4. v 15:00 to vezu do centra.

Další na řadě je mrazák - dneska se nevaří. Jí se ze zásob. Morena stejně není dobrou hospodyňkou, natož kuchařkou… S jídlem musíme počkat na Živu. Jo a taky se nám hromadí tříděný odpad a podle postavení měsíce je dobré dneska vyvětrat. Takže vyhazuju i starý vzduch.

Rozhlížím se co bych ještě… Mám hrozný chaos v mandalách. Tento týden mi volala paní z jednoho nakladatelství a já jsem nebyla schopná říct, kolik jim mohu poskytnout mandal. Takže všechny ven a pěkně každá do složky označené informací o tom, kde už byla mandala vydána. Nebo na vydání ještě čeká?

A je to! Sedím uprostřed pokoje, vedle sebe černý pytel s oblečením, dokonale vyrovnané a popsané složky s předlohami mandal a cítím se unaveně, ale blaženě. S Morenou nemám moc výdrž, zato jsem neuvěřitelně systematická. Takže uspořádáno, setříděno, vyhozeno a až přijde Vesna, tak rozjedeme akci "vydáváme druhý pracovní sešit mandal". Už se na něj těšíte?